Mladší děti Divadla z kouzelné skříňky vyhrály republikové finále dětských divadel a zahrají si v Praze.

Dne 4. května se uskutečnila soutěž Pionýrský Sedmikvítek v Českých Budějovicích. Byl to 128. ročník a RADOVÁNEK na něm měl zastoupení. Do celostátního finále se probojovaly děti z kroužku Divadlo z kouzelné skříňky, a to jak mladší, tak i starší žáci, obě skupiny vede Tereza Weberová. Do republikového kola postoupily oba soubory jako vítězové plzeňské divadelní soutěže Zlatá Opona.

Mladší děti předvedly porotě představení Kráska a zvíře, za které byly po zásluze oceněny nádherným prvním místem ve své kategorii. K tomu byla jejich hra doporučena na divadelní přehlídku, která se má odehrát příští rok o pololetních prázdninách v Praze.

Starší soubor vytvořil a nastudoval vlastní hru Romeo, Julie a 7.B, se kterou obsadil druhé místo ve své kategorii, kde první místo uděleno nebylo. Zároveň bylo nejstarším hercům uděleno nejvyšší bodové ohodnocení ze všech kategorií z celého ročníku soutěže.
Soubory uspěly nejen jako celek, ale zazářili i jednotliví herci. Plzeňskou porotu zaujala nejvíce Nela Nováková v roli svérázné chůvy v představení Romeo, Julie a 7. B a Tereza Šotová jako okouzlující Bella v Krásce a zvířeti. V Český Budějovicích získala Ocenění poroty Daniela Macková za bravurně zvládnutou roli Madam Shakesperové. K výhře v celostátní soutěži oba soubory přivedla poctivá příprava. Základy scénářů připravili vedoucí Tereza Weberová a Jiří Tušek. Ale pod spoustu vtipných scén a replik by se mohly podepsat i děti, a to především členové starší skupiny.

Výrazný prvek her byly také vlastní kulisy, porota v Plzni je dokonce ocenila zvláštní cenou. Kulisy vytvářeli vlastnoručně ti nejstarší z nejstarších na soustředění v České Kubici za technické asistence vedoucích. Dokonce i některé originální kostýmy si herci vyráběli sami, kupříkladu kostým hrnečků nebo konvičky. Ale ani to nejkrásnější oblečení nebo otevírací dveře za vás nezahraje představení. I herci si museli poctivě nastudovat své role a přiznejme, že některé byly opravdu dlouhé.
Ale ani naučit se mnoho textu samo o sobě nestačí, je potřeba vytvořit iluzi, že to, co se děje na pódiu, je skutečné. Tady se v každém herci projevila láska a vášeň k divadlu.

Nejsmutnější část přípravy bylo zkracování scénáře. Na Sedmikvítku mohla mít hra maximálně třicet minut, ale oba soubory měly problém se vejít už do časového limitu Zlaté Opony, který byl padesát minut. Herci přišli o hodně textu, a každá věta, která nebyla řečena bolela.

Na finále jsme měli skvělé zázemí, ti kteří cestovali z daleka a přijeli o den dříve, mohli přespat přímo v budově divadla. A v den soutěže byl zajištěný pro účastníky a jejich vedoucí oběd. Zároveň po celý den byl pro účastníky otevřený bufet.

V příštím roce nás snad úspěchy neopustí. Celou soutěž v Českých Budějovicích jsme si totiž ohromně užili a chceme si to zopakovat.